SVATBA

07.02.2009 18:57

Novinku kterou vám dnes chci oznámit nelze sdělit lépe než básní, a to básní mojí maminky....

...Ač se vám to možná nezdá,

přesně devátého března,

bude tomu 10 roků,

co u některého z moků,

říci se mi nestyděl,

že by moji fotku chtěl.

 

Sled to potom mělo rychlý,

to ví dnes už nejspíš všichni.

Za ta dlouhá léta,

láska naše vzkvétá,

z toho nejvzácnější kvítek,

je náš malý Vítek.

 

Každé pohádky je konec,

když zazvoní zvonec,

ten náš zní tónem nevšedním,

je totiž zvonem svatebním.

 

Pro ty méně chápavé či snad poeticky nezaložené bych zde rád provedl rozbor výše uvedené básně. Nebudu zde hodnotit kvalitu rýmu nebo snad rytmu veršů, ale zaměřím se zejména na část obsahovou. Hned z prvního verše ti z bystřejších mohli zjistit, že přesně 9.3.2009 to bude 10 let, co můj tatínek poprvé spatřil mojí maminku. Podrobnosti ani já sám neznám, ale z básně je zřejmé, že taktiku seznámení tatínek zvolil velice nevšední v podobě žádosti o zdokumentování krásné společné chvíle fotografií. Nutno se zamyslet nad tím, zda tatínek nosil pokaždé do restauračních zařízení fotoaparát, aby mohl oslovovat pohledné ženy. Buďme, ale rádi, že maminka, k vyfotografování svolila a pak jak je zmíněno v básni "sled to potom mělo rychlý" a to bych pro změnu přičetl mamince neboť ta se s tím nikdy příliš nepárala :-) Co z toho rychlého sledu vzniklo, je i těm pomalejším snad jasné, ale aby bylo jasno 100%, jsem to já VÍTEK. Možná i vy nemůžete odolat pokušení zamyslet se nad tím, jak je to vlastně možné, když do dnešního dne všechny vědecké výzkumy potvrzují, že děti se rodí všem rodičům zásadně po svatbě. Zřejmě se této nezodpovězené otázce budu muset podrobněji věnovat v jedné z mých dalších vědeckých publikací. Vraťme se ale k obsahu básně. Závěrečný verš více než potvrzuje výše zmíněnou problematiku, ale zároveň nám básník ve svém závěru sděluje radostnou novinu, a to, že se maminka s tatínkem budou brát. Dochází tedy ke katarzi, tzn., že básník v závěru své básně odreagovává silné emoční zážitky jejich znovuprožitím, uvědoměním si jejich příčin a dochází k očištění - kladnému závěru v podobě svatebních zvonů.

Takže radujme se veselme se, neboť maminka a tatínek 7.3.2009 budou konečně svoji a celá rodina budeme Písařovi.

Aby se všichni mohli vcítit do té kouzelné chvíle léta Páně 9.3.1999 a pro pobavení vás všech, můžete níže shlédnout onu osudnou fotografii tatínka a maminky. Pro vysvětlení datové nepřesnosti uvádím, že jsem přesvědčen, že 9.3.2009 byste nikdo na svatbu maminky a tatínka nepřišel neboť je to pondělí. Tak bylo zvoleno nejbližší možné vhodné datum, tj. sobota 7.3.2009.

—————

Zpět