Základní údaje

Jmenuji se: Vítek Písař

Narodil jsem se: 24.4.2008 v 4:49 hodin

V nemocnici: FN Plzeň Lochotín

Barva očí: modrá

Barva vlasů: při narození tmavě hnědá až černá, nyní přes zrzavé období pomalu spěju k světle hnědé, ale s jistotou očekávám blond :-) V roce se naplnilo mé očekávání a jsem blonďákem.

Váha při narození: 3 200 g

Délka při narození: 50 cm

Znamení zvěrokruhu: býk


Jak rostu

1. měsíc: moje váha stoupla na 3 500 g a vyrostl jsem o jeden centimetr. Kromě tzv. růstového spurtu ve 3. týdnu, kdy jsem jenom stále jedl a pořád jsem neměl dost, mě nic jiného netrápilo. V noci i přes den hodně spinkám a jsem hodný. Hlavička je těžká a padá mi dozadu, zvednout mi ještě nejde. Zadeček mám zdvihnutý do výšky. Na zádech otáčím hlavou, ruce držím v pěstičkách a kopu nožičkama. Od narození slyším kde se co šustne, ale silné zvuky mě děsí. Očima poznám jen světlo a tmu.

2. měsíc: během kontroly u paní doktorky bylo zjištěno, že jsem od poslední návštěvy zesílil o 1,5 kg a s ohledem na velký počet mých bradiček a bolesti bříška mi byl nastolen odtučňovací režim a smím papat nejdříve po 2 hodinách a nejdéle 15 min. Tahle zpráva mě dost rozrušila, protože strava je to nejmilejší co ve svém životě zatím mám :-) Jinak celý měsíc trvaly mé baby koliky a maminka s tatínkem padali vyčerpáním, zejména proto, že vyzkoušeli od lékařských rad až po babské recepty úplně všechno - NIC NEPOMÁHÁ!!! V noci dobře spinkám, přes den méně. Přes všechny útrapy, které mě tento měsíc potkaly jsem se 3.6. v 5 hodin ráno poprvé usmál na maminku. Tento měsíc jsem začal navštěvovat lekce plavání. Má první lekce byla úspěšně ukončena tím, že jsem během náročné výuky ve vodě usnul. Jinak se mi ve vodě vcelku líbí, ale zatím nesplňuji teplotní parametry, protože mám rád vodu minimálně 37 stupňů a požadavek na pokračovací kurz v bazénu je pro mě zdá se nesplnitelný. Na malou chvíli se zvládnu koukat na pohybující se předměty, vidím, ale jen na krátkou vzdálenost.

3. měsíc: bolení bříška stále trvá a stále zkoušíme všechno možné. Koncem měsíce to již polevuje. V noci dobře spinkám a naučil jsem se důsledným režimem spinkat i dopoledne a po obědě. Tento měsíc jsem také podstoupil ukrutný zákrok "výplach očních kanálků" - chování lékaře již zná každý z vyprávění, takže se k tomuto strašnému dni nebudu již vracet. Co se týče mého psychomotorického vývoje, tak hlavičku na bříšku už zvednu a poměrně delší chvíli ji tak udržím. Opírám se přitom o předloktí. Pást koníčky je fajn. Začal jsem si prohlížet své ruce a stále zkouším jak chutnají. Baví mě sledovat zavěšené hračky a daří se mi udržet hračku v pěstičce a pak jí ochutnat. Pozoruji předměty a točím se za nimi, také reaguji na zvuky.

4. měsíc: tento měsíc bych nazval měsícem převratným neboť byl plný změn a překvapení. S definitivní platností mě přestalo trápit bříško. Pro změnu jsem ale začal trošku zlobit s nočním spinkáním, budím se na papání s ukrutnou pravidelností 2 hodin a k ránu, což je pro mě 4. hodina se mi už moc spát nechce. Přes den to ale dohoním několika šlofíčky a je mi dobře. Jinak bych se vyhodnotil jako hodné miminko, které pláče minimálně a vcelku s ním není starostí :-) Rád bych ale uvedl ty hlavní pokroky ke kterým tento měsíc došlo - nejdříve, jak jste se jistě na stránkách dočetli jsem se naučil přetáčet ze zádíček na bříško a hned pár dní poté mi maminka v puse objevila první 2 zoubky. Tím byla zjištěna příčina mého nadměrného slintání a okusování každé hračky.

5. měsíc: stále v noci špatně spinkám, to znamená, že vyžaduji kojení nebo spíše přitulení k mamince cca po 2 hodinách. Denní spinkání jsem zkrátil na několik velmi krátkých denních šlofíčků v podobě 30 minut. Zdá se ale, že mi to stačí. Hlavičku už mám úplně pod kontrolou a udržím ji zvednutou jak dlouho chci. Zcela suveréně se překuluji ze zad na bříško, rozhlížím se a zkouším, zda by to nešlo i nazpátek. Někdy se nedopatřením překulím i z bříška na záda, ale ještě to není, jak to má být. Natahuji ručičky po hračkách a zvládnu je uchopit bez pomoci a předávat si je z ruky do ruky. Tento měsíc jsem také poznal co znamená mít rýmu, a to dokonce 2x. Už jsem přišel i na fintu jak být na "4" a hezky se tam pohupovat, takže předpokládám, že nebude dlouho trvat a už polezu. Vzhledem k chladnému počasí byl zakoupen fusak a protože se už nevejdu do hlubokého kočárku, jezdím teď ve sporťáku (ani ten mi ale k srdci nepřirostl). Pro mé věrné příznivce ještě jednu intimnější informaci - není nic lepšího než být nahý. Kouzlu vlastní nahoty jsem zcela propadl :-)

6. měsíc: během mého 6. měsíce se asi nic moc zvláštního nestalo. Při půlroční kontrole bylo zjištěno, že vážím 8 200 g, měřím 69 cm a velmi dobře po všech stránkách prospívám. Co se týče mého problematického spinkání, tak maminka s tatínkem přistoupili k radikálnímu kroku, že mě naučí spinkat dle metody MUDr. Estivilla. Tato metoda zasáhla převážnou část mého 6. měsíce, ale výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Překvapivě jsem si oblíbil můj sportovní kočárek, kde už sám usínám, spinkám i koukám. Stále péruji na "4", ale lézt se mi zatím nechce, raději se plížím po celém bytě, stále pozadu. Jistě už mnoho z vás vidělo na vlastní oči mou nynější oblíbenou jogínskou "pozici střechy". Pro ty, co neviděli, tak mi je líto, nedá se popsat, musí se vidět :-) 

7. měsíc: Výsledkem výše zmíněné metody usínání jsem tento měsíc dospěl k tomu, že večer usínám po kojení zcela sám, bez pláče a často i s úsměvem, přes den se zázrakem můj spánek také zlepšil a spinkám několikrát za den, a to pokaždé přes hodinu. Nepotřebuji už k usínání ani maminčino poprsí ani náruč ani hopsání na míči. Já osobně jsem proti těmto formám usínání nic neměl, ale maminka s tatínkem pořád musí zkoušet nějaké nové metody... Další důležitou novinkou je zavedení příkrmů- tedy mrkev. Téma mrkev je podrobně rozpracováno v jiné rubrice, tak se tady o tom nebudu rozšiřovat. K mému vývoji bych rád uvedl, že mám čím dál tím delší kštici a opravdu nevím jak tohle dopadne :-) a začaly mi růst horní zoubky. Z důvodu rozvoje mé muzikálnosti jsem začal hrát na klavír. Zatím jen improvizuji, ale i tak je můj talent zcela zjevný :-) Nebudu zabíhat do přílišných intimností, ale rád bych se pochlubil, že v souvislosti s požíváním dospělácké potravy mám už i dospěláckou stolici odborně zvanou "šiška" :-)  Také jsem se tento měsíc zdokonalil v plížení protože už zvládám i plížení vpřed, a to nezávratnou rychlostí.

8. měsíc: Tak jak už to u miminek bývá, čím se jeden měsíc chlubím, tak ten příští bych se už raději o tom nezmiňoval. Moje spinkání se opět proměnilo, usínám stále samostatně, spinkám přes den, večer krásně usínám, jen ve 2 hodiny v noci už mám hotovo a začnu většinou dost zlobit. Někdy maminka s tatínkem odejdou neznámo kam, protože přes můj řev nelze v ložnici zahmouřit oka a někdy se octnu s celou postýlkou ve vyhnanství i já. Maminka je přísná a tak svou důsledností snad docílí toho, že budu i v druhé půli noci spinkat jako hodný kluk. Rád bych se zmínil o tom, že už jím jako dospělák, dopoledne ovoce, v poledne zelenina a už zkoušíme i masíčko, odpoledne jogurt a někdy zkoušíme pomalinku kaši. Kojen jsem už jen večer než jdu spinkat, potom o půlnoci a pak se snažíme až ráno, ale někdy křičím tak moc, že maminka pro noční klid udělá ústupek, vezme si mě do postele a to je potom prsíčko volně k dispozici až do rána :-) V pusince už mám 5 zoubků. Stále se plížím, sedím na půl zadku, ale ještě se sám v sedě úplně neudržím a tak se přitom opírám raději o ručičky. Někdy zkouším lézt po 4, ale nějak mě to neoslovilo a raději se plížím, v tom jsem lepší než leckterý voják armády ČR. A hlavně výhoda plížení je ta, že stejně jako had, když jdu tak přitom vlastně ležím :-) Když je přede mnou překážka rád ji překonávám, a stále se snažím vzepřít o nábytek do výšky a stoupat si na nožičky. Dokonce když se vztekám, tak již zvládám doplížit se k mamince a po jejích nohou se vyšplhat do stoje a vynucovat si pochováníčko. Největší legrace je bouchat hračkami o sebe nebo o stůl. Třískání do čehokoliv mě vážně baví. Baví mě berany berany duc a jiné legrace.

9. měsíc: Tento měsíc hodnotím jako velmi pozitivní. Především se mi podařilo se zcela nenásilně a pozvolna rozloučit navždy s milovanými prsíčky a tozn., že už mě maminka nekojí a já už papám jako dospělý chlap. Můj jídelníček se ustálil v pravidelně mi podávaných pokrmech. V půl páté ráno dostávám z hrníčku mléko BEBA a pak ještě usnu asi tak do 7 hodin. Pak dostanu ještě jednou mléko z hrnečku. Kolem 10. hodiny mám ovocnou přesnídávku. K obědu mám masíčko a zeleninu, ale bohužel stále kupované skleničky, protože nic jiného se mi zatím nechce. Odpoledne dostávám bílý jogurt, ten mám moc rád a v 17 hodin ještě jedno mlíčko. Než jdu spinkat, tak papám výbornou rýžovo-hruškovou kašičku, kterou moc miluju. Jak vidíte, nejen že nejsem kojen, ale ještě ke všemu se musím pochlubit, že nepiju jako mimino z láhve, ale rovnou z hrnečku :-) Spinkání se mi také krásně zlepšilo, takže když mě dá maminka v 19 hodin spát, tak se probudím až na to raní mlíčko o páté. Což je docela frajeřina :-) Teď něco o mých motorických dovednostech. Tento měsíc jsem se naučil krásně sedět zpřímeně bez opory a pěkně si to užívám a to i ve vaně. Jinak se stále přitahuji k nábytku a snažím se postavit. Vydržím tak stát už dost dlouhou dobu. Jen ty dovednosti bohužel provází dost časté pády. Začal jsem už s oblibou využívat i lezení po 4, ale na plížení jsem stále nezanevřel. Hlavní každodení zábavou stále zůstává bouchání hračkami do nábytku. Jinak mám dost náročný sportovní program. Ve středu chodím zase na cvičení, ale už pro pokročilé a ve čtvrtek mám plavání v bazénu s maminkou a o tom vám budu muset někdy podrobněji vyprávět. Na závěr jsem si spočítal své zoubky a mohu vám s radostí oznámit, že 9. měsíc jsme se dostali k číslu 6. Dole 2 hlavní a nahoře 4.

10. měsíc: tentokrát začnu informací o své váze. 10. měsíc jsem doáhl 9 200 g a měřím celých 73 cm. V pusince mi můžete napočítat 7 zoubků. Jídelníček je stále stejný, jen mám problémy přijímat cokoliv jiného než v kupované skleničce a pokud možno nekousat. Spinkání jsem tento měsíc měl velice pěkné - dopoledne hodinku, odpoledne dvě hodinky a večer spinkám až do 4 hodin na první mlíčko a pak ještě usnu do půl sedmé, takže docela nádhera. Stále stojím a dokonce už zkouším i pár vteřin bez držení. Plížení jsem zcela vyloučil ze svých přemísťovacích možných způsobů a už pouze lezu po čtyřech. Ze stoje už skoro vůbec nepadám. Začal jsem občas přes den kousat kukuřičné sušenky. 

 

11. měsíc: Tento měsíc se nic zvláštního nestalo ani nezměnilo, co se týče růstu, váhy, motorických dovedností ani počtu zubů. Jediné, co je nutné zde uvést, se týká gastronomie. Konečně jsem se umoudřil a začal jsem kousat. To znamená, že ve volných chvílích chroupu mrkev, jablíčko, rohlík se sýrem nebo máslem a také piškoty a kukuřičné sušenky. A vše činím s ohromnou radostí. Maminka taktéž vypozorovala, že se mi značně zvýšil apetit a vyžaduji potravu zcela nezvykle v době stravovací pauzy. Toho bylo využito a pomalu se učím i papat něco jiného než kupované skleničky. Už jsem zvládl kuřecí vývar se zeleninou od tatínka. Jinak spinkám pořád moc dobře, večer jdu kolem 19. hodiny, kolem 4 ráno první mlíčko a pak ješte spinkám do 6 hodin, což maminku trošku mučí :-) Dopoledne hodinka a odpoledne také.


12. měsíc: Toto je poslední měsíční shrnutí mých dovedností, od příště vám zde budu psát jen v okamžiku, kdy nastane  v mém vývoji něco, co bude nutné sdělit světu. Můj dvanáctý měsíc byl významný především tím, že jsem oslavil své první narozeniny. K tomuto datu jsem v pusince napočítal 8 zoubků, z toho 4 nahoře a zrcadlově 4 dole. Má váha je 10,1 kg a měřím 75,5 cm. Potravu přijímám již zcela bez problému a definitivně jsem zkoncoval s kupovanými skleničkami, takže maminka nestačí vařit. Stravuji se 6x za den dle přesného časového harmonogramu a jídelního lístku. Spinkám stále dobře, večerní usínání mezi 19 až 20 hodinou, a ráno se budím ve dvou variantách: 1) ranní mlíčko okolo 5. hodiny a pak ještě usínám do 7:00 nebo 7:30 hodin a 2) varianta spím na jeden zátah až do 6:00 hodin, ale v tomto případě už po mlíčku neusnu a maminka musí vstávat. Jak je všem jistě jasné, maminka upřednostňuje variantu č. 1. Přes den spinkám buď hodinku dopoledne a hodinku odpoledne nebo jenom jednou, ale přes dvě hodiny. Jak jsem již ve svém tomu věnovaném článku zmínil, tento měsíc jsem začal chodit. Vyslovil jsem také své první slovo, které je pro překvapení všech "děda". Dalším slovem je "táta", jen s tou "maminkou" poměrně šetřím. Další z mých nových dovedností je tanec zvaný "tanyny". Roční oslavy jsem ukončil svoji první návštěvou u kadeřníka.